Milada Horáková-životopis

23. února 2008 v 20:10
Milada Horáková (25. prosince 1901 - 27. června 1950) byla česká politička, popravená během komunistických politických procesů v 50. letech minulého století za údajné spiknutí a velezradu. Byla jedinou ženou popravenou v rámci těchto soudních řízení. Díky své neústupnosti během svého soudu se stala symbolem odporu proti vládnoucí komunistické straně.

Životopis

Narodila se v Praze a vystudovala práva na Univerzitě Karlově. Promovala v roce 1926 a nastoupila k Pražskému městskému soudu. Ve stejném roce také vstoupila do Československé národně socialistické strany. Po nacistické okupaci Československa v roce 1939 působila v odboji, v roce 1940 ji zatklo gestapo. Byla odsouzena k smrti, ale později jí byl trest změněn na doživotí. Byla vězněna v Terezíně a později i v různých vězeních po Německu. O svém věznění v Terezíně podala svědectví v procesu s bývalým státním tajemníkem a říšským ministrem pro Čechy a Moravu K. H. Frankem.
Po osvobození v květnu 1945 se vrátila do Prahy a znovu vstoupila do své strany. Byla zvolena členkou parlamentu, ve kterém působila až do komunistického puče v únoru 1948, kdy rezignovala. Přestože jí přátelé radili, aby opustila Československo, Horáková ve své vlasti zůstala a byla stále politicky aktivní. 27. září 1949 byla zatčena a označena za vůdkyni hnutí, které se mělo snažit svrhnout komunistický režim.
StB, československá tajná bezpečnost, neblaze proslulá svými brutálními způsoby vyšetřování, se snažila rozbít údajnou skupinu kontrarevolucionářů a donutit je přiznat se ke spiknutí a velezradě. Užívala k tomu jak fyzického, tak ve větší míře i psychického mučení (např. ji izolovali do malé místnosti bez světel, dostatku potravy a spánku…).
Milada Horákova před soudem. Milada Horákova před soudem.

Proces

Proces s Miladou Horákovou a s jejími dvanácti kolegy začal 31. května 1950 a byl zinscenován jako veřejný "politický proces" po vzoru sovětských velkých čistek ve 30. letech. Proces měl svůj vnucený "scénář", podle kterého se měli obžalovaní chovat, ale v některých momentech jednali obžalovaní mimo něj. Obzvláště Horáková zůstala nepoddajná a bránila sebe a své ideály, i když věděla, že tím svoje šance na mírnější trest jen snižuje.
Proces trval osm dní. Během procesu nosili příslušníci do soudní síně koše s rezolucemi lidí žádajících tresty pro obviněné. Po závěrečné řeči státních zástupců Viesky, Urválka a Ludmily Brožové Polednové byl vynesen rozsudky: čtyři tresty smrti, čtyři tresty doživotního vězení a pět trestů od dvaceti do dvaceti osmi let.
Přestože se mnohé slavné osobnosti, například Albert Einstein, Winston Churchill nebo Eleanor Rooseveltová, snažili svými dopisy získat pro souzené milost, byla Milada Horáková se svými třemi kolegy 8. června 1950 odsouzena k trestu smrti oběšením. Poprava byla vykonána 27. června 1950. Jak ukazují nedávné studie, Horáková byla zabita zvláště brutálním způsobem, když ji nechali několik minut dusit se s provazem okolo krku.[zdroj?]
Dne 1. listopadu 2007 byla bývalá prokurátorka Ludmila Brožová Polednová odsouzena k osmiletému nepodmíněnému trestu za spolupachatelství na vraždě. Avšak trest zřejmě ze zdravotních důvodů nikdy nenastoupí. Toto připustil i předseda senátu Petr Braun, který však považuje za důležitý fakt a morální odsouzení zločinu komunismu i samotné odsouzení.[1][2]. 10. února 2008 Vrchní soud v Praze rozhodl, že je 4 násobná justiční vražda z roku 1950 promlčena a tím tak osvobodil Ludmilu Brožovou Polednovou.[3]

Pomník

Pomník Milady Horákové Pomník Milady Horákové
Hrob Milady Horákové na Vyšehradském hřbitově v Praze je místem každoročního pietního setkání lidí, kteří si připomínají výročí její popravy. 7. března 2006 její náhrobek poničil neznámý vandal, když ukroutil její bronzovou bustu. Způsobil škodu zhruba 65 tisíc korun, případ vyšetřovala policie. Není vyloučeno, že pachatelem byl zloděj kovů.
Prezident Václav Havel udělil JUDr. Miladě Horákové, řád T. G. Masaryka in memoriam I. třídy v roce 1991.
Roku 2006 byla Miladě Horákové udělena americkou Nadací pro vybudování washingtonského památníku obětem komunismu Medaile svobody.
26.října 2007 byla in memoriam obdarována Záslužným křížem ministryně obrany, což je jedno z nejvyšších armádních vyznamenání.
wikipedia.cz
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama